Podle čeho poznáte vzduch v podlahovce
Vzduch se do topení dostává hlavně při napouštění a dopouštění. V čerstvé vodě je rozpuštěný, při ohřevu se uvolní a bubliny stoupají nahoru. U podlahovky se sbírají v rozdělovači, který je výš než trubky v podlaze. Jakmile jich je hodně, voda okruhem neproteče.
Druhá cesta je nízký tlak. Klesne-li moc, soustava začne v nejvyšších místech vzduch přisávat, třeba přes automatické odvzdušňovače. Vzduch a padající tlak se tak často objevují spolu.
Vzduch je slyšet i vidět. V rozdělovači to bublá nebo šumí, plováček v průtokoměru poskakuje a kotel hlásí nízký tlak. Když podlahové topení netopí jen v jedné nebo dvou místnostech a jinde hřeje normálně, je vzduch v jejich okruhu první věc, kterou stojí za to vyloučit.
Se studenými místy, kterých přibývá pomalu, rok od roku, je to jiné. Za tím je spíš kal usazený v trubkách a samotný ventil na rozdělovači nepomůže.
Co najdete na rozdělovači podlahového topení
Než začnete řešit, jak odvzdušnit podlahové topení, otevřete skříň s rozdělovačem a zorientujte se. Obvykle je zapuštěná ve zdi na chodbě, v předsíni nebo v technické místnosti. Uvidíte dvě vodorovné lišty, přívodní a zpětnou. Z každé vede tolik trubek, kolik máte okruhů, a každý okruh zpravidla vytápí jednu místnost. Velké obýváky a haly mívají dva.
- Průtokoměry: průhledné trubičky se stupnicí a plováčkem. Ukazují, kolik vody kterým okruhem teče.
- Ventily s termohlavicemi nebo servopohony: okruh otevírají a zavírají na povel termostatu v místnosti.
- Odvzdušňovací ventily: nahoře na koncích lišt. Ruční mají čtyřhran nebo drážku, automatické jsou malé kovové válečky s čepičkou.
- Napouštěcí a vypouštěcí kohouty: dole na koncích lišt, s koncovkou na hadici.
- Kulové kohouty na přívodu a zpátečce: oddělí rozdělovač od kotle a zbytku soustavy.
Než začnete: horká voda a elektřina
Voda z odvzdušňovacího ventilu může být horká, zvlášť pokud kotel před chvílí topil. Ventil proto povolujte pomalu, přes hadr, a obličej držte stranou.
Ve skříni rozdělovače najdete i svorkovnici pro servopohony a pod ní někdy zásuvku. Nádobku držte tak, aby na ně nic nekapalo. Kotel vypínejte vypínačem nebo tlačítkem na panelu, kryt kotle neotvírejte a mokrýma rukama na něj nesahejte.
- nízká nádobka nebo miska, která se vejde pod ventil
- suchý hadr nebo starý ručník
- odvzdušňovací klíček, u některých ventilů stačí plochý šroubovák
- baterka, ve skříni je šero
- telefon na fotku průtokoměrů, dřív než na cokoli sáhnete
Odvzdušnění podlahového topení krok za krokem
Postup je stejný v bytě i v rodinném domě. Kde je rozdělovačů víc, třeba v každém patře jeden, odvzdušněte je postupně a manometr sledujte po každém.
Jedna věc předem: když z ventilu po povolení nejde nic, ani vzduch, je tlak v soustavě moc nízký. V tom případě nejdřív dopusťte vodu a teprve potom odvzdušňujte.
- Vypněte kotel, nebo aspoň oběhové čerpadlo podlahovky, a nechte vodu zhruba půl hodiny v klidu. Ve stojící vodě bubliny vystoupají k ventilům.
- Najděte odvzdušňovací ventily nahoře na obou lištách. Automatický ventil pouští vzduch sám, jen zkontrolujte, že čepička na něm není utažená.
- Pod ruční ventil přidržte nádobku a kolem něj omotejte hadr.
- Ventil pootevřete o čtvrt až půl otáčky. Nejdřív zasyčí vzduch, pak začne prskat voda s bublinami. Jakmile teče souvislý proud bez bublin, ventil zavřete. Dotáhněte ho jen lehce.
- Podívejte se na manometr kotle. Pokud tlak klesl pod hodnotu ze štítku nebo návodu, dopusťte vodu přesně podle pokynů výrobce kotle. U rodinných domů to ve studené soustavě bývá v rozmezí 1–2 bar.
- Pusťte kotel i čerpadlo a nechte podlahovku pár hodin topit. Ohřátá voda uvolní další vzduch, proto celý postup druhý den zopakujte. Hotovo máte ve chvíli, kdy z ventilu jde rovnou voda bez syčení.
- Zkontrolujte průtokoměry. U okruhů, které termostat zrovna otevřel, má plováček ukazovat průtok. Nula nebo výrazně nižší hodnota než u podobně velké místnosti znamená, že smyčkou voda neteče, jak má. Nastavení neměňte, jen si zapište, který okruh zlobí.
Kdy odvzdušnění nestačí
Odvzdušnění podlahového topení vyřeší vzduch, který doputoval až k rozdělovači. Jeden okruh je ale klidně sto metrů trubky stočené v betonu. Když v něm zůstane vzduchová zátka, kterou čerpadlo nepřetlačí, nebo se ve smyčce usadí kal, ventilem na rozdělovači to nespravíte.
Napoví i barva vody. Černá nebo kalná znamená, že v soustavě sedí kal a magnetit z koroze, který se časem dostane i do výměníku kotle a do čerpadla.
| Příznak | Co to bývá | Co s tím |
|---|---|---|
| Okruh zůstává studený i po několikátém odvzdušnění | Vzduchová zátka hluboko ve smyčce | Vytlačit vzduch proplachem jen toho jednoho okruhu |
| Průtokoměr ukazuje nulu, i když je okruh otevřený | Smyčka ucpaná kalem nebo biofilmem, případně zaseknutý ventil | Zprůchodnit smyčku proplachem, zkontrolovat ventil a hlavici |
| Studených míst v podlaze přibývá, místnosti se nahřívají pomaleji | Kal a magnetit v trubkách brání předání tepla do podlahy | Čištění podlahového topení chemickým proplachem |
| Jedna místnost přetápí, vedlejší je chladná | Špatně nastavené průtoky na rozdělovači | Seřídit průtoky podle délky okruhů a potřeby místností |
| Tlak stále klesá a musíte dopouštět | Netěsnost nebo vadná expanzní nádoba | Najít, kudy voda mizí, proplach tady nepomůže |
Proplach podlahového topení přes rozdělovač
Na kal, ucpané smyčky a vzduch, který nejde ven, máme proplachovací stanici. Napojíme ji přímo na rozdělovač, zbytek soustavy uzavřeme a do okruhů pustíme čisticí roztok. Ten uvolní kal, magnetit i biofilm, kterému se ve vlažné vodě podlahovky daří.
Pak proplachujeme každou smyčku zvlášť, dokud z ní neteče čirá voda. Hodně zanesené okruhy čistíme tlakovými pulzy. Nakonec soustavu napustíme čistou vodou s inhibitorem koroze, odvzdušníme, nastavíme tlak a seřídíme průtoky, aby topily všechny místnosti. Chybí-li magnetický odkalovač na zpátečce před kotlem, doporučíme ho, ať se kal nevrací.
Do podlahy nekopeme, pracujeme jen u rozdělovače. Běžný rodinný dům zvládneme obvykle za den, hodně zanesená podlahovka může trvat déle. Pokud to snese odklad, je proplach nejpohodlnější naplánovat na jaro nebo léto, kdy topení nikdo nepotřebuje. Vyjíždíme z Hostivice po Praze a Středočeském kraji.
Na co se ještě ptáte
Jaký tlak má mít podlahové topení?
Tlak ukazuje manometr na kotli nebo v kotelně. U rodinného domu se ve studené soustavě obvykle drží mezi 1 a 2 bar, ve vyšších domech spíš u horní hranice, a po zatopení o něco stoupne. Závazná je ale hodnota ze štítku nebo návodu vašeho kotle.
Jak často je potřeba podlahovku odvzdušňovat?
Po napuštění nebo dopuštění soustavy a potom jednou před topnou sezónou. Když povolujete ventily každých pár týdnů, soustava někde ztrácí vodu nebo přisává vzduch a odvzdušnění to nespraví. Je potřeba najít příčinu.
Můžu si průtoky na rozdělovači nastavit sám?
Naslepo raději ne. Každý okruh je jinak dlouhý a vytápí jinak velkou místnost, proto potřebuje jiný průtok. Jeden víc otevřený průtokoměr ubere vodu ostatním okruhům. Průtoky seřizujeme vždy po proplachu, protože vyčištěná smyčka propustí víc vody než zanesená.
Proč netopí podlahové topení, i když je odvzdušněné?
Kromě kalu a nevyvážených průtoků za tím často stojí regulace. Servopohon na rozdělovači občas zůstane zaseknutý v zavřené poloze, termostat v pokoji mívá vybité baterie nebo špatný program a směšovací ventil stažený na moc nízkou teplotu pouští do podlahy chladnou vodu. Při návštěvě kontrolujeme rozdělovač i regulaci.